2. kapitola

28. srpna 2008 v 6:44 | whampingwillow |  Jelen a Laň
Bradavický expres kodrcavě vyjížděl z nástupiště devět a tři čtvrtě. Byl plný pokřikujících studentů, kteří zaplnili každé kupé. Až na jedno. Až na kupé nové profesorky Lektvarů, Hermiony Grangerové. Seděla u okna a četla si nějaký tlustý svazek bezpochyby plný těch nejnáročnějších lektvarů. Ozvalo se jemné zaťukání na dveře. Vzhlédla a před sebou spatřila osobu kterou by zde rozhodně nečekala. Do kupé vstoupil Remus Lupin se synkem v náručí.
"Remusi?"vydechla nevěřícně,"co tady děláte?"
Remus Lupin se posadil, vyčaroval pro chlapce kolébku a teprve potom odpověděl:"Brumbál mi nabídl místo učitele Dějin čar a kouzel. Binns už se prý unudil k smrti.".
"Podívala se na něj a zjistila že za dva měsíce po které ho neviděla strašně zestárl. Nevypadal teď na čtyřict ale na pětačtyřicet let. Všiml si jak na něj zírá a sklonil se nad kolébku.
"Ukaž se tetě Hermy, prcku", řekl chlapečkovi. Zvedl miminko z kolébky a pyšně jí ho ukázal. Chlapec měl modré vlasy a oranžové obočí.
"Je to metamorfomág?"zvědavě se projistotu optala Hermiona.
"Ano,"potlačil Remus vzdech,"je po Doře. Je jí tak strašně podobný. No nic, asi si zdřímnu, zvuk vlaku mě vždycky uspává. Nebude ti to vadit, že ne?"upřel na ni prosebný pohled.
"Ani v nejmenším," pousmála se,"malého ti samozřejmě pohlídám. Jak se vlastně jmenuje?"
"No přece Harry", řekl Remus samozřejmě. Počkala až usne a pak se naklonila nad kočárek:"Tak ty jsi Harry, maličký?"zašeptala a při pomyšlení na staršího Harryho jí opět bylo těžko u srdce. Odhodlaně zvedla svou knihu a začala zase číst. Brzy však byla nucena svou četbu odložit. Zastavili totiž na nádraží v Prasinkách.
"Bože, vždyť nejsem převlečená", zděsila se. Rychle probudila Remuse a poprosila ho aby ji nechal převléct. Remus popadl Harryho a opustil kupé. Hermiona se v cuku letu převlékla a vyřítila se z vlaku. Nikde nikdo.
Spatřila výčepní od Tří košťat:"Madam Rosmeto, kočáry už odjely?"
"Ano", zacvrlikala subtilní výčepní a pokračovala v cestě.
Povzdechla si a přemístila se i s kufry před bránu do Bradavic. Povzdechla si, takhle to dopadá když se chce vrátit do školy postaru. Ona a ty její pitomé nápady. S mrmláním došla před vstupní dveře do školy. Zatlačila ale brána se ani nehnula.
"Od kdy se tady zamyká?"pomyslela si a naštvaně chtěla poslat pro někoho kdo jí otevře.
"EXPECTO PATRONUM" řekla myslejíc na Harryho. Před ní se oběvil stříbrný jelen.
"Jelen?"zašeptala," ale...vždyť já mám vydru. Jelen je HARRYHO patron!!"
A v tom jí to došlo. Její patron změnil podobu protože milovala Harryho.
"Tohle nesmí nikdo vědět", rozhodla se a s tichým povzdechem patrona odvolala. Odevzdaně si sedla na kámen u vchodu a čekala až si někdo vzpomene že chybí nová profesorka, a půjde se po ní podívat. Seděla na kameni a třásla se zimou.
"Jak dlouho ještě", říkala si a snažila se ohřát se horkým vzduchem z hůlky. Nic ale nepomáhalo, byla jí pořád strašná zima.
"Tak kde je kdo?"drkotala zuby,"to na mě Brumbál i Lupin zapomněli? Vždyť tady zmrznu."
Seděla tam a čekala až se někdo oběví. Šel na ni spánek. Klížily se jí oči a tak je zavřela a usla...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lizz Lizz | Web | 7. července 2009 v 12:54 | Reagovat

a dál?:D zajimavě to zatim vypada..xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama