1. května 1998

28. srpna 2008 v 7:06 | whampingwillow |  Deník
Včera se stalo něco zvláštního.Seděli jsme s Hermionou u večeře a uvažovali nad tím, jak jsme to tu spolu mohli vydržet už půl roku. Po večeři Hermiona inkasovala obětí před spaním, což se ukázalo jako účinná prevence proti nočním můrám a šla spát. Sedl jsem si ještě ke stolu a sepisoval jsem seznam potravin, které budu muset při nejbližší příležitosti opatřit.
Když v tom se ozval křik. Ne. Ne křik ale strašlivý řev. Vyběhl jsem po schodech k Hermioně do ložnice a to co jsem tam spatřil mi vyrazilo dech. Ležela na posteli našponovaná, v očích opět ten nepřítomný lesk a zjevně prožívala něco strašného. Okamžitě jsem ji objal, ale tentokrát vůbec poprvé na mé obětí nereagovala. Obával jsem se že by se jí mohla vrátit letargie a proto jsem jednal bez rozmyslu.
Sundal jsem si košili a jí rozepnul košilku. Přitiskl jsem její tělo na svůj hrudník a doufal že kontakt s lidskou kůží pomůže. A ono to opravdu zabralo! Brzy se utišila. Položil jsem ji na postel a lehl si k ní. Začal jsem ji jako vždycky hladit po vlasech a šeptat konejšivá slova. Držela mě za ruku a dívala se mi do očí. Pohled jsem jí opětoval a čekal až usne.
Usnul jsem ale asi dříve než ona, protože jsem se v její posteli probudil i ráno. Byla už vzhůru. Čekal jsem z její strany rozpaky, koneckonců si jistě uvědomovala že jsem ji viděl skoro nahou,ale vypadalo to, že už je na kontakt se mnou tak zvyklá, že ji to vůbec nevyvedlo z míry.
Každopádně je dnes opět veselá a uvolněná. Pomáhala mi s výrobou Kostirostu, který by se mohl hodit a přemýšlela o Potterovi. Zajímá ji co se s ním děje, to je pochopitelné.
Nechci říkat že mě to nezajímá, ale u ní mám pocit že by se nejraději vrátila ke svým přátelům.
Pokud bude opravdu chtít, samozřejmě jí nebudu bránit!
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lizz Lizz | 9. dubna 2009 v 18:34 | Reagovat

xDD jdu an další..xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama