1. kapitola

28. srpna 2008 v 6:43 | whampingwillow |  Jelen a Laň
Upororňuju na to, že tohle je moje úplně první povídka(navíc o páru SS/HG, který moc nemusím)takže je trochu, no, řekněme, že se mi moc nezdá. Moc slaďárna. Každopádně skuste přečíst a uvidíte(Mrk, mrk). Také se tímto omlouvám za případné překlepy.
Hermiona plakala lítostí. Lítostí nad smrtí Nymfadory Tonskové-Lupinové. Byla tak mladá a tolik toho měla před sebou. Ostatně, nebyla jediná, kdo brečel. Z Ronova dlouhého nosu odkapávaly slzy, Lupin jen velmi nešikovně ukrýval uslzený obličej do pokrývky svého půlročního syna. Harry nebrečel. Seděl, ruku kolem Ginnina pasu a přemýšlel. V očích se mu zračila lítost. Ron seděl, teď už bez slz a upřeně zíral na Gabrielu Delacourovou, která seděla dvě řady před ním. Sklouzla pohledem na muže sedícího řadu před Gabrielou. Na muže s mastnými černými vlasy a skobovitým nosem.
"Co tady dělá?" podivila se v duchu,"že by ho Remus pozval?"
Náhle začali všichni vstávat a řadit se před Lupina ve snaze přednést mu svou kondolenci. Hermioně se opět zamlžily oči, takže raději opustila sál . Všimla si že Snape odchází také bez vyjádření soustrasti. Odvrátila pohled od svého bývalého učitele lektvarů a podívala se na cestičku. V obětí tam stáli Ron a Gabriela.
"Přeju jim to", řekla si,"vážně jim to přeju."
Pak spatřila Harryho s Ginny na cestě k ní.
"Ale jim ne", vzdychla si v duchu. Došlo jí na co myslí a rychle si nadala.
"Ale samozřejmě že jim to z celého srdce přeju. Jsem jenom....rozrušená, ano jsem rozrušená z pohřbu."
Dvojice k ní zatím došla a Harry s rukou kolem Ginnina pasu řekl:"Hermiono, možná je to trochu nevhodná doba ale říct ti to musíme. Včera jsme se vzali."
Sehraně k ní vztáhli ruce a ukázali jí totožné prstýnky.
"Jak, jak to?" vykoktala zmateně Hermiona.
"Rozhodli jsme se že nechceme čekat. I po Voldemortově pádu nám hrozí jisté nebezpečí, jak jsme se dnes ujistili,"usmál se na ni smutně Harry.
Byla strašně zmatená. Vzal si Ginny. Teď už není návratu. Už se nikdy nerozmyslí. Náhle bylo její nitro zaplaveno spoustou neznámých pocitů.Vztek, napětí,lítost-smutek. Nic ale nedala najevo.
"Hermiono?"řekl Harry váhavě.
"Co?" trhla sebou.
"Ptal jsem se tě jestli ses už rozhodla co chceš dělat? Nemněla bys být pořád nezaměstnaná."
"Aha. Budu..." rozhlédla se kolem a spatřila právě se přemisťujícího Snapea,"budu učit".
"Učit?"vyjekl Ron který je už hodnou chvíli poslouchal," no to je bomba! To je přesně něco pro tebe. Už ses ptala Brumbála?"
"No....ještě ne, ale asi budu muset ne?" zeptala se zmateně protože í až teď došlo do čeho se pustila.
"Zajdi za ním hned, určitě už bude v Bradavicích", navrhla jí Ginny.
"Jasně"usmála se Hermiona a s úlevou se přemístila. Oběvila se před branou do Bradavic. Podívala se na hrad a vzpomněla si na chvíli, kdy ho spatřila poprvé. Šli tehdy s Hagridem k loďkám. Ron a Harry úplně vepředu.
"Je ženatý", pomyslila si a po tváři se jí skutálela slza. Dál se přes proudy slz dívala na hrad, když v tom uslyšela moudrý hlas starého ředitele Bradavic, Albuse Brumbála.¨
"No tak, slečno Grangerová, neplačte. On není jediný na světě.
"Jak", škytla,"jak víte proč brečím?"
"Tohle starý muž jako já pozná a věřte mi že nejste první."
Usmál se na Hermionu svým laskavým úsměvem a ona mu ho po chvilce oplatila.
"Přišla jste mě požádat o místo?"zeptal se pak věcněji. Nastoupíte 1. září na místo profesorky Obrany proti černé magii."
"Ale co Snape?"zeptala se,"neměl by to místo dostat konečně on?Totiž.."zakoktala se pod ředitelovým pohledem,"celá léta si to místo přál, tak jako odměnu za jeho pomoc při likvidaci Voldemorta?"
"Dobrá, nastoupíte tedy na místo učitelky Lektvarů,ano?"oznámil jí Brumbál a na oko přísně dodal:"A nechci už slyšet žádné námitky!"
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lizz Lizz | Web | 7. července 2009 v 12:53 | Reagovat

tk to se těšim, co z toho vyleze..xD

2 Karin Karin | 28. července 2018 v 13:36 | Reagovat

To jsem zvědavá na reakci Severuse.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama